Vítám Vás, vážení čtenáři, po delší odmlce, u našeho velmi nepravidelného seriálu o Linuxu z pohledu linuxové lamy Jak někteří z Vás už jistě vědí, ve výpočetní technice se pohybuji už spoustu let, od dob DOS-u a DIDAKTIK-M BASICu se spousta věcí změnila, nicméně posledních deset let jsem se zabýval pouze systémy s Windows a také platformou AS/400. Z tohoto výčtu je vidět, že s UNIXovými systémy jsem neměl žádnou zkušenost, až do příchodu Open SuSE 10.1 (viz články o instalaci SuSE 10.1 , nastavení sdílení připojení k internetu , a sdílení souborů s Windows XP.), a musím říct že tehdy to nebylo jednoduché, a s Linux Fedora Core 6 to bylo ještě složitější. Ale začněme pěkně od začátku.

Před několika měsíci se manželce rozbil počítač – BIOS neviděl disky na jedné P-ATA kšandě, po jisté době se přepnul systémový disk do PIO modu, což šíleně zpomalovalo systém, tak jsem jí objednal nový počítač, přenesl XPčka, znovuaktivoval systém, což se neobešlo bez telefonování na zákaznickou linku Microsoftu (a to byla teprve druhá instalace, samozřejmě legální), načež se systém rozběhl a já měl krabici navíc. Děti mám už dostatečně velké na to, aby mohly mít vlastní počítač, tudíž jsem vyměnil základní desku, a rozhodl jsem se nainstalovat jim nějaký operační systém. Koupil jsem si několik časopisů s různými distribucemi Linuxu, jako např. Knoppix 5, Kubuntu 6.06 a Aurox 11.1, přičemž největší naděje jsem vkládal právě do Auroxu (podle tvrzení redakce časopisu Linux+ ho používají,a tudíž by měl podle mého fungovat skvěle). Očekávání byla veliká, zklamání však také, bohužel.

Jednalo se o systém s 786MB paměti, Athlon 2200+, čili dost slušná mašina, disk byl jenom jeden, a ještě k tomu P-ATA, což nejspíš způsobovalo následující problémy:

Kubuntu 6.06 nebylo schopné dokončit instalaci (na konci instalace během zapisování rozdělení disků hlásilo chyby), Aurox se sice nainstaloval, ale po spuštění počítač hlásil že nemá boot sektor, což je u operačního systému dost podstatná vada. A nakonec Knoppix – ten sice fungoval bezvadně, ale bylo to LIVE DVD, na kterém jsem marně hledal klikátko k instalaci, a pokaždé všechno instalovat a nastavovat od nuly byl opruz.

Vzhledem k těmto problémům jsem se rozhodl všechno zase smazat a nainstalovat SuSE, a jak jsem se rozhodl, tak jsem provedl. Systém funguje bezvadně, děti na něm hrají hry, automaticky se aktualizuje, takže spokojenost po všech stranách. Jenom jednu věc jsem nejspíš nezvládl tak, jak bych rád – místo defaultního Gnome jsem zvolil KDE (chtěl jsem vidět jak to vypadá ), které mi však jako prostředí tak docela nesedlo. Ale nevadí. Dětem to stačí, mail tam mají, přístup k internetu taky (na stránkách mojí ženy jsem naprogramoval trénování matematiky, schválně si zkuste ), tudíž o vzdělávání je také postaráno.

Ptáte se, co že to všechno má společného s v titulku slibovanou Fedora Core 6? Inu vlastně nic, omlouvám se za trošku delší úvod, a ted přejděme k jádru pudla

Jak někteří z vás vědí, u nás doma není o počítače nouze, v průměru vychází na jednoho člena rodiny jeden počítač, přičemž já sám mám dva – jeden pracovní, Athlon XP 2600+, 1GB RAM, 320 GB na discích, nVidia GEForce 5900XT, což je celkem slušná mašina, a také notebook Compaq Presario 900, půl giga RAM, malinkatý 30GB disk, se kterým jsem nebyl v poslední době příliš spokojen. Windows XP každou chvíli padal do BSOD, chybovala grafika, video se nepřehrávalo, kurzorové šipky nefungovaly, moc se na tom pracovat nedalo.

Po jisté době používání SuSE Linux 10.1 na onom pracovním počítači jsem se rozhodl SuSE z disku odinstalovat. 3D efekty plochy přestaly bůhvíproč fungovat, systém se mi tak nějak přestal líbit, a tak jsem se porozhlédl po něčem jiném.

Fedoru jsem stáhl vlastně náhodou, původně jsem pásl po Mandriva 2007, a celou dobu až do poinstalačních činností jsem se mylně domníval, že jsem skutečně nainstaloval Mandrivu (whoops, trapas ), ale stane se … stávají se i horší věci

Nejdřív jsem se jí pokusil nainstalovat místo postaršího SuSE 10.1 na mém pracovním PC, avšak tam jsem pohořel – nebyl jsem schopen rozjet bootování z druhého disku (na sekundárním kanále) bez toho, abych nemusel nejdřív první disk vyndat, což je dost problematické, chci-li používat oba dva. Grub se neukazoval, a MBR jsem musel přehrát znovu z instalačního CD Windows XP, abych se vrátil aspon tam, kde jsem byl předtím, čili do XP

Rozhořčen a zklamán, oželel jsem na chvíli druhý disk, a pokusil se nainstalovat do domělé Mandrivy, správně však Fedora Core 6, podporu pro mojí nepodporovanou Wi-Fi kartu Siemens Gigaset PCI Card 54, což se mi nepovedlo ani po pěti hodinách hraní si s NdisWrapperem, ani s nativními ovladači, které nebyly přiloženy, a které jsem musel nějakým způsobem vypreparovat z původních ovladačů pro Windows. Přitom se SuSE to byla otázka pár hodin, a se zkušenostmi ze SuSE jsem se domníval že to bude banalita. Co mě zklamalo nejvíc byla opět nefunkční 3D akcelerace desktopu, tudíž to, co mě na Mandrivě nejvíc lákalo. Nejspíš mám nějakou divnou grafickou kartu :-/

Vzhledem k tomu, že mě to po jedné probdělé noci přestalo bavit, znechuceně jsem odhodil vypálené DVD, a mé oko padlo na notebook. Vzhledem k tomu, že už jsem měl pocit že dodělává, a tudíž že nemám co zkazit, zmenšil jsem Wokenní partition za pomocí Partititon Magic, a do vzniklého místa jsem vrznul Fedora Core 6. A ejhle – Fedora se bez problémů rozjela, na první pokus začala chodit sít (není divu, notebook je připojen k LAN), 3D akcelerace desktopu GNOME s AIXGL (což mě vzhledem ke stáří grafiky velice překvapilo), postahovaly se nějaké ty aktualizace, a systém začal pracovat. Kupodivu o dost lépe než Windows – kurzorové šipky opět fungují, grafika nemá žádné problémy. Z čehož usuzuji, že ten problém není v hardware, ale v samotných Windows.

Problémy, se kterými jsem se setkal a zatím jsem na ně nenašel žádné funkční řešení: